Photos (of my baby) and a few words..

Ahoj... 

Dnes to bude jen takový rychločlánek. Nebudou výmluvy, jak teď nemám čas, ani nářky a pláč, jak se musím učit na test z matematiky béé. Spíš jen ahoj, žiju. :-) To dneska musí stačit. Ale slibuji, že až mě políbí múza, napíšu něco s hlavou i patou. (A měla by si s tou líbačkou pospíšit!)

Busy, stressed but still sooo happy!

Zdravím :-)
Hlásím se zas po delší době a jsem ráda, že vůbec. Mám teď dny nabitější víc než kdy předtím. Poslední dobou pořád někde lítám, něco zařizuju, s někým se dohaduju, učím se, k tomu si vždycky odskočím do školy na nějaký ten test... Kdybych neměla tu svou úžasnou rodinku, asi bych se z toho už dávno zbláznila. Rodinkou myslím pejska a přítele, s nimi je mi nejlépe. ❤

Jelikož je pejsek teprve čerstvý přírůstek, stále od někoho slýcháme, jací jsme blázni, že jsme si ho pořídili, že je to úvazek na X let a podobné řeči a domluvy. A? Přeci vím, že když jsme si přivedli domů štěňátko, že to není na 1 semestr, ale že s ním budeme žít hoodně dlouhou (doufám že co nejdelší!!) dobu. Že se o něho musíme starat ( - kdyby tak ten, co to říká, viděl, jak MOC dobře je o něho postaráno a kolik u nás dostává lásky). :-) Je to prostě miláček, na kterého nedáme dopustit. A chytrolíni s ještě chytřejšími řečmi ať se jdou bodnout, moc dobře víme, do čeho jsme šli a nikdy bychom toho nelitovali. A že jsme mladí? - Jsem si jistá, že se mu věnujeme víc a máme na něho mnohem víc času, než by měla většina těch starých. 

Momentálně jsem v Praze jen s tím naším malým milým chlupáčkem, druhá láska přijede až zítra, takže tu válčíme spolu sami. :-) (Teď teda zrovna nee, malej válečník si natáhl šunky na naší posteli a nevypadá, že by se měl v brzské době vzbudit. :-) )

Jinak co se týče 'my fit mind' - v tuto chvíli moc fit nejsem, co vám budu lhát.. Nějak jsem na ten zdravý životní styl začala prdět. Ale už přišel i ten zlomový okamžik, kdy jsem si řekla tak to by stačilo a snažím se o znovuzavedení zdravého stravování. Pohyb také budee, už pokukuju po místní posilovně (světe div se!), máme nějakou na koleji - viděla jsem dovnitř zatím jen oknem :-D asi nebude nijak světová, to je jasný, ale měl by tu být běhací pás a nějaký cyklo trenažer, což mi bude bohatě stačit. Takže vlastně ani nebudu říkat, že chodím do posilovny ale na nějaké to kardio, které právě teď mé tělo potřebuje jako sůl. I přítel by se přidal, z toho mám ooobrovskoooou radost! :-) A taky bych moc ráda začala chodit se psím miláčkem na cvičák, máme jeden kousek od koleje, tak tam co nejdřív zajdu a poptám se :-) Dřív jsem dělala agility s naším rodinným pejskem, ale pak nějak (asi sám od sebe?!!!) ztloustnul a s běháním/skákáním byl konec, aby si neoddělal klouby :-( Ale našeho Maxíka si hezky pohlídáme a nedovolíme nikomu, aby ho vykrmoval, tak. :-) Doufám, že nám to s tím cvičákem vyjde, jsem na to hrozně natěšená :-)) (pro rejpaly, že to není žádná bordera ale bišon, viděla jsem na vlastní oči šikovnou bišonku vyhrát závody, takžee kuš :D).

Dnešní svačinka po cestování. 

A ještě taková aby-se-neřeklo večeře. 

Překrásná růže od Honzíka :)

"A tohle všechno uneseme, paničko?" - aneb balení s malým pomocníkem ❤
(Jeho pelíšek mi zabral polovinu kufru :-D). 

I když je tu pár věcí, na které bych ráda zapomněla a které mi poslední dobou přidělaly několik vrásek na čele, můžu říct, že jsem hrozně moc šťastná. Ve svém příteli mám úžasnou oporu.. :-) on je neodmyslitelná a nejdůležitější součást mého života. Když nejsem s ním, jako třeba dnes nebo včera, nejsem ve své kůži, jsem smutná a chybí mi. Díky němu miluju svůj život. A teď, když bydlíme po 2,5 letech spolu, je to konečně dokonalé. Každý problém, se kterým se mu svěřím, je najednou o tolik menší. Nic není těžké, když jsme na to dva. ❤ Můžu s ním být sama sebou a on mě takovou bere. A prdlajs že mě to přejde :-P

A jak se daří vám? :-)

Mějte se krásně!
Vaše Raduška


PS.: A už umíme sedni! ❤

New family member

Ahoj, vy, kteří jste sem zabloudili náhodou a čtete tento článek a vy, kteří (doufám, že vás pár je) sem jednou za čas zavítáte. :-)

Ač jsem měla slibů plnou pusu, už je to nějaký ten den, co jsem o sobě nedala vědět. Za těch pár dní se toho ale přihodilo tolik nového. A vlastně (skoro) celý můj život se otočil o 360 stupňů. A tenhle nový úhel jsem si zamilovala.

A co (KDO) za to může? Někdo tak maličký, že by ho někdo nešikovný mohl klidně i zašlápnout. Joo, máme štěně! <3 Dokonalého, maličkého, roztomilého, chlupatého, všetečného a šikovného raubíře - Maxíka. :) Malé bišoní miminko. Teda ono to miminko není už dávno, jsou mu 3 měsíce, ale pro mě je to někdo, o koho pečuju, dávám mu lásku, jídlo a hraju si s ním, tedy miminko. :)

To jen abyste věděli, uslyšíte o něm teď určitě dost často. (Třeba až se naučí sedni, budete se se mnou všichni povinně radovat! :D) Pořád mu něco povídám a vysvětluju (třeba proč ten fén tak řve nebo co to je ta věc, která vozí lidi nahoru a dolu), takže kdo mě vidí, si určitě říká, že jsem dobrej magor. Ale mně to vůbec nevadí. Taky ho pořád hrozně moc chválim, když udělá něco správně. :)

Jsem s ním šťastná jako blecha, tak doufám, že on je taky a že mu u nás bude krásně  <3

Mějte se úžasně jako já,

Vaše R.

What I eat and do .. (and super-hard today's training)

Jak by řekl přítel, už nebreč. :D jenže já si musím postěžovat (pochlubit se), jak jsem dneska vypustila duši na tréninku, kam jsem se připletla úplnou náhodou.

S tím, že jsem předminulý týden zaspala tělocvik, se chlubit moc nebudu. Poslední dobou mám na t zaspávání nějakou smůlu. No, chtěla jsem si to hodinu nějak nahradit, jenže k naší trenérce jsem se nedostala, snad každá její hodina se mi kryje se školou. Nebo bych si musela dát cvíčo hned po tom, které mám normálně v pátek ráno - a to bych umřela. Tak jsem se (s vyhlídkou menšího zla) zapsala na hodinu funkčního kruhového tréninku k jiné trenérce.

Prej menší zlo, pch.. říkala jsem si, když jsem šíleně zadýchaná dokončila 1. kolečko, které se skládalo z těch nejzákeřnějších cviků, které znám. :D doslova ze mě lilo a to jsem měla jen 2 minuty na odfrknutí, pití a jelo se znovu.. a pak zase. Měly jsme asi 17 cviků po 40 sekundách, mezitím bylo tak 15 sekund na přesunutí se na jiné "stanoviště" a vydechnutí (i když ne, ani to ne). Ta trenérka byla doslova šílená :D Ale .. tak správně! Připadala jsem si, jako když mezi námi pobíhá Jillian a sekýruje, ať děláme ty kliky hloubš, ať přidáme na tempu, ať ty ruce dáváme pořádně před sebe, ať zabereme a nepolevujeme atd atd.. řeknu vám, byla to hodinová šikana. :D samozřejmě to myslím ze srandy, takhle by měl vypadat každý trénink. A tuhle slečnu, která by mě opravdu nenechala ani vydechnout, bych nad sebou potřebovala při každém tréninku. Protože já jsem se nezastavila a ani jedinkrát jsem si nedovolila něco ošidit. Protože ona byla všude. Viděla všechno! Jeden cvik jste udělali špatně a ona to prostě viděla, i když byla třeba na druhé straně místnosti a stála u někoho jiného (bylo to skoro až děsivý!). Celkově mi tenhle trénink připadal jako hiit, až na to, že trval hodinu.
A to jsem se nezmínila, že předtím jsme se ještě rozehřívaly a to bylo taky pěkně svižný. A nakonec protažení, díky bohu za něj. 

Myslím, že tohle musel být v životě můj první opravdu drsný ténink. Obdivuji ty slečny, které toto absolvují pravidelně každý týden. Má to sice opravdu něco do sebe a věřím, že po čase si na tu náročnost člověk musí zvyknout, ale já jsem ráda, že moje trenérka zas až takový blázen není. (A to jsem si dřív myslela, že je.) Btw jsem zvědavá, jak zítra vstanu z postele, když jsem brečela už minulý týden.

Ale abych tu jen nebrečela... :) mám tu pár jídelních fotek :)

Včerejší večeře (teda její 1. část, nestačila, ještě jsem si pak šla pro ovofit ^^) : půlka uzeného tofu (miluju ho!!), paprika, salát a hummus se sezamovou pastou a rajčatovým pyré (další dokonalost)

Dnešní snídaně: jogurt (200g), banán (80g) a ořechové müsli (10g)

Dnešní rychlý oběd: celozrnná houska, vepřová šunka, hummus, salát, kaki

Aaa taky jedno po dnešku velice zasloužené vanilkové latte (bez cukru, ten je tam jen na parádu!) :D ten můj milovanej ví, jak mi udělat radost <3

Doufám, že si po přečtení neklepete na čelo. Takhle to hold vypadá, když lenoch cvičí, no. :D
Mějte se krásně! Já se zas brzo ozvu (zítra trávím celý den ve škole a přednášky jsou taak dlouhý...).

Vaše R.

Lenoch posiluje poprvé

Čtete správně - a ano, ten lenoch jsem já. Já, která jsem do posilovny v životě ani nepáchla, jsem si školní tělocvik zvolila právě v této formě. (I když vlastně celkem nedobrovolně, protože to byl jediný předmět, který nebyl narvaný nad kapacitu.) O tom už jsem se ale zmiňovala, teď bych se pro změnu ráda podělila a své první dojmy.

Jsem si moc dobře vědoma toho, že většina z vás tráví v posilovně hromadu času. A že se tam všichni vyznáte. A že vám bude připadat nepochopitelné, že jediné stroje, které umím pojmenovat, jsou rotoped a.... vlastně znám jen ten rotoped. :)

Ve svém volném čase posilovnu stále neplánuji, nemůžu ale říct, že by mě ta školní, kam jezdím jednou týdně, nebavila. Člověk se tam opravdu vybije a příjemně unaví (zničí!). Nečekám od toho žádné zázraky a hromadu svalů (kdyby ano, jezdím tam častěji než jednou týdně, ale já vlastně ani žádnou hromadu svalů nechci). Ale už jen ten pocit, že něco dělám, je krásný. Něco, co cítím i druhý, třetí a sakra i čtvrtýý den potom.

Asi je to tím, že jsem dlouho nic nedělala a nikdy jsem vlastně ani pořádně neposilovala. Jenom doma s vlastní váhou podle videí z youtube a tak :-D a nebo na aerobiku, kam jsem nějaký čas chodila, ale se cvičením na strojích se to nedá srovnávat. Je to pro mě něco úplně nového. A vlastně jsem začala i chápat, co na tom všechny tak baví. I když mě to vždycky neuvěřitelně zničí a cítím potom snad každý sval v těle, ten pocit je skvělej.

Naše tréninky začínají rozehřátím, většinou volím cyklo-trenažér (říká se tomu tak, ne? :D) tak na 10-15 minut. Tu skutečnost, že se zapotím už u toho, rozebírat nebudeme. :D Potom nějaké to protažení, každý podle potřeby a pak už se jde na hlavní část - kruhový trénink. Pokaždé je jiný a nikdy není zaměřen jen na jednu partii. Na každém stroji/pomůcce si odcvičíme vždy 15 cviků a pak hned střídáme. Jedeme celkem 3 kolečka, z toho se vystřídáme tak 10x. A po každém kole je krátká pauza na pití. :)

Snažím se makat poctivě (i když jednou jsem šidila cvik na TRX - takové to přitahování zadku a nohou, kdy "stojíte" na rukách, to mi nešlo!:D) a taky to pak hodně cítím. ^^ Ale říkám si, že tam chodím jen jednou týdně, tak do toho prostě dám všechno... :) Sice mi dělá obrovský problém vstávat ráno před šestou a už v půl osmé se rozehřívat (nejsem moc ranní ptáče :D), navíc ráno nemám ani trochu chuť na snídani, ale když už jsem tam, ta únava ze mě nějakým zázrakem spadne a jsem ráda, že jsem se dokopala. (Aby taky ne, když budu mít zápočet jen za docházku :D). A máme úžasnou trenérku, hodně milou, ale zároveň tak zapálenou, že nás nenechá vydechnout - a přesně takovou já potřebuju. Protože kdyby to bylo lážo plážo ve stylu dělejte si co chcete, vím, že bych to flákala. Kdežto takhle, když mezi námi chodí, podporuje, radí, co a jak máme dělat, kolikrát někoho opraví, když dělá cvik špatně, to je dobré.

Takže závěr pro mě... posilovna není špatná :) Ale asi nebudu z těch, kteří tam tráví dny i noci včetně svátků a Vánoc :D Možná by mě trošku lákalo, začít někam chodit, ale stejně bych tam většinu času trávila na běžeckém páse (ten mě vždy bavil!) - a to si můžu radši jít zaběhat ven (je to zadarmo). Na stroje bych stejně sama nešla, ono je to asi jiné, když vám někdo přesně řekne, co máte dělat, než když jste tam najednou sami. Navíc já nijak netoužím po budování svalů, spíš se snažím shodit tůček :D

Já se teď půjdu hezky vyspinkat, protože nechci zítra zaspat hodinu (jako dneska němčinu, brr...). :) Mějte se krásně!