Tak jak se vám dneska vstávalo? Mně teda (hrůůůza děs) nic moc, protože jsem se musela přemlouvat, abych šla běhat. Znáte to, ráno se vám z tý postele prostě ani za nic nechce, ale po pár metrech venku jste hrozně rádi, že jste to překonali. Teda alespoň já to tak mám. :) Vždycky, když se mi nechce vylézt a mám sto chutí vypnout budík, přikrýt se peřinkou až pod bradu, spokojeně se zavrtět a spát dál s pocitem, že nikam nemusím, vzpomenu si na ten pocit, který budu mít potom. A jaký bych měla, kdybych se na to vyprdla. (Celý den bych si v duchu nadávala, jaká jsem líná prdel). Tak jsem se tedy vyhrabala, kopla do sebe frťánek spalovače, ještě chvilku se tetelila v postýlce a pak jsem na to šla. :D!
Nejkrásnější na tom je ten pocit potom. Patřím sice k těm, kteří, když už se k tomu dokopou a prostě jdou, běhají rádi. Rozhodně to ale není kvůli tomu, že bych byla ráda spocená, užívala si to vyčerpání a počítání kolik koleček do konce mi ještě chybí. V nějakých chvílích je to pro mě prostě utrpení. :D Děsím se třeba toho, kdy mě uprostřed kopce potká někdo známý a uvidí, jak jsem hotová (a přitom běžím jako šnek). Nebo že mě uvidí nějaký zkušenější běžec a bude si říkat, že mám naprosto příšernou techniku. Nebo že se někdo jen zašklebí či uchechtne. Proto raději ráno vstávám dřív a užiju si to utrpení sama, když venku ještě není tolik lidí. A ti, kteří tam jsou, pospíchají do práce a nějaká ufuněná rádoby běžkyně je nezajímá.
Vždycky se sama sobě musím smát, když pozoruji, jakou vzdálenost dokáže urazit nějaký šnek na chodníku, než oběhnu jedno své kolečko. :D A že je to někdy opravdu úctyhodný výkon. Mě ale nic nerozhodí! Neřeším, jak rychle běhám, ale jak dlouho. Snažím se vždycky alespoň o 40 minut, aby to k něčemu bylo. Protože kdybych měla běhat jen tak pro radost, asi bych se na to spíš vykvajzla. Ruku na srdce, kdo běhá jen proto, aby si zlepšil náladu a zlepšování postavy a hubnutí ho vůbec nezajímá? :D Takových bláznů bych našla asi jen velice málo.
Jo a je jedna věc, která mě hrozně štve.. Všichni, kdo běhají, doporučují ostatním poslouchat hudbu. Já se ale musím na něco zeptat. Jak to děláte, že vám ty sluchátka drží v uších? :D Mně vždycky hned vylítnou a jsem z toho celá nešťastná :( Párkrát se mi teda povedlo narvat je tam tak, že pár koleček vydržely, ale to byla spíš výjimka, teď už se mi to nepovedlo dlouho. S hudbou se mi opravdu běhalo lépe a dokonce jsem míň vnímala lidi (a své funění).
A co vy a běhání? Baví vás to, nebo je to spíš pruda, kterou je nutno podstupovat pro lepší postavu? :D
Tak si užijte dnešek, já za chvilku mažu s kamarádkou na drby ^^ (Původně jsme měly jít na brusle, ale zradilo nás počasí...)
Mějte se krásně :))
Vaše R.

