Dieta, zkoušky, filmy a Hunter

Dneska tu mám odlehčující článek, aneb Jak se mám a Co je nového. :-)

Už asi tak půl roku "držím dietu". :D Nic nového. A ano, víme, jak to s ní doopravdy bylo, když jsem nekřičela do světa žádné super výsledky. ALE asi před dvěma týdny se stal zázrak a já ji začala držet opravdu. Fakt. Už nekecám. :D A když se dostavily první výsledky (alá 3 kila dole!!!), udělala jsem hlavou díru do stropu, jak jsem se radovala. Zároveň jsem na sebe ale dost naštvaná, že jsem nebyla schopná začít už v lednu, to bych teď vypadala trošku jinak a nebyla v takové časové tísni (léto se blíží a mně začíná být v džínách vedro -.-).

Hned jsem si teda za odměnu vyhlídla pár proteinových tyčinek, tak už se nemůžu dočkat, až si pro ně zajedu a ochutnám! 

Také se teď peru se školou, protože pomalu začíná zkouškové a to je skutečně to nejhorší období studentova (jinak božího) života. 

Také pořád jezdím venčit Huntera. Uvědomila jsem si, že s tím jen tak už nepřestanu. Nemohla bych, neměla bych na to srdíčko. Zamilovala jsem si ho až moc. Takže mu budu dělat procházkovýho parťáka ještě pěkně dlouho. A jeho panička je za mě taky moc ráda. Ví, že má o pejska postaráno a může být v práci v klidu. K tomu bych ale potřebovala ještě nějakou pořádnější brigádu, takže hledám, hledám. Alespoň na ty prázdniny (ale co call-centra mě už vážně nikdo nedostane).

S přítelem jsme zkoukli všech 6 dílů Hvězdných válek a těšíme se na listopad, až bude v kinech 7. Ano, čtete správně :D Já bych v životě předtím neřekla, že na takovou blbovinu budu vážně koukat. A normálně mě nějaké díly i bavily. Nejvíc teda ty novější, takže první, druhý a třetí. A zamilovala jsem si roboty R2D2 a 3PO :D. A hlášku "Kredity budou stačit" teď s přítelem říkáme až moc často, vzhledem k období, které nás čeká.

Tím filmová mánie nekončí, také jsem (už ale bez přítele) koukla na film By the gun. Né že by měl zrovna dobré reference.. Ale já jsem si ho pustila hlavně kvůli oblíbeným hercům. Protože na kombinaci Bena Barnese a Leighton Meester jsem byla opravdu zvědavá. A nezklamali! Ben se podle mě s rolí mladého mafiána vypořádal s elegancí. A Leighton je skvělá úplně všude. Abyste měli představu, je to takové trochu akční drama, žádný legrácky. A je tam nadměrné množství nahých holek. Ale jinak to podle mě byl hezkej film a koukla bych se na něj znovu. (Nebo klidně jen na Bena.)

Dnes už od rána slídím na stránce Supernatural, kde by se každou chvíli mohly objevit české titulky na nejnovější díl. Jsem z toho už skoro na prášky, protože tenhle díl potřebuju vidět co nejdřív, ach jo! Někdo totiž už stihl spoilerovat, že umře jeden z hlavních hrdinů! Takže já nepřemýšlím nad ničím jiným, jestli to bude Dean (prosím ne!!), Sam nebo Castiel!!! A tahle nevědomost je (pro fanynku) ubíjející :D Ale přečíst si to nechci, musim to vidět nejdřív sama, chápete... :D

Zítra se s Honzíkem, jeho mamkou a všema třema bišonkama chystáme k nim na chatu. Tak si užijem víkend v přírodě. S učením. Ale i tak to bude fajn, hrozně se těšim. :-) 

Užijte si víkend i zítřejší volno!

Wanna ask me something?

Food inspiration

To je fakt děsnej zvyk - fotit si každý jídlo. Už je to tak automatický, že nad tim ani nepřemejšlim. A stejně potom polovinu těch fotek smažu. Normálka. Ty, které jsem nesmazala, se mi tu ale už nějak začínaly kupit, tak jsem si řekla, že je dám do článku. Většina z nich je zdravá. :-P Protože co jsem napsala tento článek, jsem se nad sebou dost zamyslela a opravdu už začala něco dělat. ;-)

Začnu svačinkami, tady je dopolední: ovoce a burákové máslo. Na tuto kombinaci nedám dopustit!

¨

My (neverending) weight loss journey

Jak už vám asi název článku napověděl, chtěla bych vám dneska povyprávět o mém hubnutí. O tom, že něco takového napíšu, uvažuju už opravdu hodně dlouho, ale stále jsem to odkládala s tím, že to napíšu, až budu víc ve formě a budu to brát jako takové ohlédnutí. Místo toho tu teď sedím naprosto nespokojená se svým vzhledem, a tak toto budu brát i jako motivaci sama pro sebe. Pokud mi pak budete chtít napsat, jak jste začínali vy a jaké to pro vás bylo, budu jen ráda!


První myšlenky ba hubnutí u mě přišly už na základní škole. Vždycky jsem bývala takový buřtík mezi hubenými spolužačkami. Na hodinách tělocviku jsem byla pravidelně nejhorší a dělalo mi problém i vyšplhat po tyči. (Teď si mě ale prosím nepředstavujte jako úplného buřta, byla jsem silnější, ale né nějak obézní nebo tak. :D) A jako každé holce mi to začalo vadit, takže jsem se rozhodla, že budu "držet dietu". Moje dieta vypadala tak, že jsem přestala snídat a moje školní svačiny končily v koši. Obědvala jsem normálně a k večeři jsem si dávala jogurty (výjimečně s müsli). K tomu jsem doma každý večer dělala 100 sklapovaček. No prostě boss. :-D Něco málo jsem zhubla (pravidělně jsem se vážila), ale samozřejmě jsem to moc dlouho nevydržela a začala pak jíst zase normálně. Můj problém byl v tom, že jsem měla hrozně ráda sladkůstky a večerní brambůrky o víkendech u televize. A pohyb jsem z hloubi duše nenáviděla. Mé koníčky se týkaly hudby. Jeden čas jsem sice chodila na aerobic (k tomu jsem se později i vrátila, nechci předbíhat), ale moc dlouho jsem u toho nevydržela. Byla jsem totiž nejhorší. Pak jsem teda váhu nějaký čas zase neřešila, něco jsem zhubla sama od sebe, když jsem odešla na střední, tak už jsem si alespoň nepřipadala jako váleček. Ale ta touha po štíhlosti tam byla.. A to dost.

Potom přišlo léto 2013, které jsem strávila s přítelem v Praze (pořád jsem chodila na gympl, ale na prázdniny jsme si našli brigádu, a tak jsme mohli být pořád spolu). Koupili jsme si kolečkové brusle a skoro každý večer jsme vyráželi ze Strahova na Ladronku dát si pár koleček. Bylo to naprosto boží. :-) Jenže... u konce okruhu stojí největší Kaufland v ĆR :D, takže jsme si tam vždycky skočili pro nákup. A já samozřejmě pro nanuka na osvěžení. Vždycky ale se slovy: "Tohle je muj poslední, jo? Musim taky jíst zdravě, když teď tak sportujeme." Jenže to léto jsme taky jedli spousti cereálií typu Cini-Minis, k večeři třeba párky v rohlíku a tak. Takže to nebylo uplně ideální. Sice jsem díky pohybu nic nepřibrala, ale ani jsem se nijak nepřiblížila své vysněné postavě.

Takový ten zlomový okamžik, o kterém všichni mluví, přišel až v září. Ta chvíle, kdy se vám prostě něco přepne v hlavě a vy se to toho fakticky zahryznete a makáte jako šroub. Přítel se chystal zpátky na kolej a já měla zůstat zase sama doma. Jeden z mých dvou impulzů byl ten, že jsem se doma nudila. Nechtělo se mi s nikým chodit ven (vzpomínám si, že v té době jsme se nějak i rozešly s mou dobrou kamarádkou), ale čas jsem nějak zabít potřebovala. Učení nepřicházelo v úvahu, protože maturita byla daleko. A pak se stalo to, že jednou, když jsem znuděně sjížděla facebook, vyskočila na mě...

- "30ti denní výzva"
Marika a její hubnoucí hnutí na facebooku byla pro mě osudová! Její cvičící plány zaručovaly první výsledky už po třiceti dnech a to bylo něco, co jsem potřebovala slyšet. Ujištění, že když do toho dám všechno, bude to fungovat. A taky fotky těch, kteří už to zkusili přede mnou - a světe div se, oni ty výsledky měli! Tak proč né já? Začala jsem tedy skoro každý den dřepovat a posilovat břicho. Hlavní bylo ale to, že jsem zásadně změnila jídelníček. Všechno nezdravé jsem úplně vyřadila a postupně jsem se učila, jak a co správně jíst. Zkoušela jsem různé vychytávky podle Mariky a ono mě to opravdu bavilo. O to víc, když jsem viděla, že fakt hubnu! Cítila jsem se čím dál tím líp a krásnějš. :-) Určitě všechny tenhle pocit znáte.
Asi po měsíci a něco cvičení s výzvou (a i po nějakých výsledcích) jsem při prohlížení receptů na stránce výzvy narazila na jeden, který nebyl od Mariky ale od "nějaké"...

What I eat and do .. (and super-hard today's training)

Jak by řekl přítel, už nebreč. :D jenže já si musím postěžovat (pochlubit se), jak jsem dneska vypustila duši na tréninku, kam jsem se připletla úplnou náhodou.

S tím, že jsem předminulý týden zaspala tělocvik, se chlubit moc nebudu. Poslední dobou mám na t zaspávání nějakou smůlu. No, chtěla jsem si to hodinu nějak nahradit, jenže k naší trenérce jsem se nedostala, snad každá její hodina se mi kryje se školou. Nebo bych si musela dát cvíčo hned po tom, které mám normálně v pátek ráno - a to bych umřela. Tak jsem se (s vyhlídkou menšího zla) zapsala na hodinu funkčního kruhového tréninku k jiné trenérce.

Prej menší zlo, pch.. říkala jsem si, když jsem šíleně zadýchaná dokončila 1. kolečko, které se skládalo z těch nejzákeřnějších cviků, které znám. :D doslova ze mě lilo a to jsem měla jen 2 minuty na odfrknutí, pití a jelo se znovu.. a pak zase. Měly jsme asi 17 cviků po 40 sekundách, mezitím bylo tak 15 sekund na přesunutí se na jiné "stanoviště" a vydechnutí (i když ne, ani to ne). Ta trenérka byla doslova šílená :D Ale .. tak správně! Připadala jsem si, jako když mezi námi pobíhá Jillian a sekýruje, ať děláme ty kliky hloubš, ať přidáme na tempu, ať ty ruce dáváme pořádně před sebe, ať zabereme a nepolevujeme atd atd.. řeknu vám, byla to hodinová šikana. :D samozřejmě to myslím ze srandy, takhle by měl vypadat každý trénink. A tuhle slečnu, která by mě opravdu nenechala ani vydechnout, bych nad sebou potřebovala při každém tréninku. Protože já jsem se nezastavila a ani jedinkrát jsem si nedovolila něco ošidit. Protože ona byla všude. Viděla všechno! Jeden cvik jste udělali špatně a ona to prostě viděla, i když byla třeba na druhé straně místnosti a stála u někoho jiného (bylo to skoro až děsivý!). Celkově mi tenhle trénink připadal jako hiit, až na to, že trval hodinu.
A to jsem se nezmínila, že předtím jsme se ještě rozehřívaly a to bylo taky pěkně svižný. A nakonec protažení, díky bohu za něj. 

Myslím, že tohle musel být v životě můj první opravdu drsný ténink. Obdivuji ty slečny, které toto absolvují pravidelně každý týden. Má to sice opravdu něco do sebe a věřím, že po čase si na tu náročnost člověk musí zvyknout, ale já jsem ráda, že moje trenérka zas až takový blázen není. (A to jsem si dřív myslela, že je.) Btw jsem zvědavá, jak zítra vstanu z postele, když jsem brečela už minulý týden.

Ale abych tu jen nebrečela... :) mám tu pár jídelních fotek :)

Včerejší večeře (teda její 1. část, nestačila, ještě jsem si pak šla pro ovofit ^^) : půlka uzeného tofu (miluju ho!!), paprika, salát a hummus se sezamovou pastou a rajčatovým pyré (další dokonalost)

Dnešní snídaně: jogurt (200g), banán (80g) a ořechové müsli (10g)

Dnešní rychlý oběd: celozrnná houska, vepřová šunka, hummus, salát, kaki

Aaa taky jedno po dnešku velice zasloužené vanilkové latte (bez cukru, ten je tam jen na parádu!) :D ten můj milovanej ví, jak mi udělat radost <3

Doufám, že si po přečtení neklepete na čelo. Takhle to hold vypadá, když lenoch cvičí, no. :D
Mějte se krásně! Já se zas brzo ozvu (zítra trávím celý den ve škole a přednášky jsou taak dlouhý...).

Vaše R.

Lenoch posiluje poprvé

Čtete správně - a ano, ten lenoch jsem já. Já, která jsem do posilovny v životě ani nepáchla, jsem si školní tělocvik zvolila právě v této formě. (I když vlastně celkem nedobrovolně, protože to byl jediný předmět, který nebyl narvaný nad kapacitu.) O tom už jsem se ale zmiňovala, teď bych se pro změnu ráda podělila a své první dojmy.

Jsem si moc dobře vědoma toho, že většina z vás tráví v posilovně hromadu času. A že se tam všichni vyznáte. A že vám bude připadat nepochopitelné, že jediné stroje, které umím pojmenovat, jsou rotoped a.... vlastně znám jen ten rotoped. :)

Ve svém volném čase posilovnu stále neplánuji, nemůžu ale říct, že by mě ta školní, kam jezdím jednou týdně, nebavila. Člověk se tam opravdu vybije a příjemně unaví (zničí!). Nečekám od toho žádné zázraky a hromadu svalů (kdyby ano, jezdím tam častěji než jednou týdně, ale já vlastně ani žádnou hromadu svalů nechci). Ale už jen ten pocit, že něco dělám, je krásný. Něco, co cítím i druhý, třetí a sakra i čtvrtýý den potom.

Asi je to tím, že jsem dlouho nic nedělala a nikdy jsem vlastně ani pořádně neposilovala. Jenom doma s vlastní váhou podle videí z youtube a tak :-D a nebo na aerobiku, kam jsem nějaký čas chodila, ale se cvičením na strojích se to nedá srovnávat. Je to pro mě něco úplně nového. A vlastně jsem začala i chápat, co na tom všechny tak baví. I když mě to vždycky neuvěřitelně zničí a cítím potom snad každý sval v těle, ten pocit je skvělej.

Naše tréninky začínají rozehřátím, většinou volím cyklo-trenažér (říká se tomu tak, ne? :D) tak na 10-15 minut. Tu skutečnost, že se zapotím už u toho, rozebírat nebudeme. :D Potom nějaké to protažení, každý podle potřeby a pak už se jde na hlavní část - kruhový trénink. Pokaždé je jiný a nikdy není zaměřen jen na jednu partii. Na každém stroji/pomůcce si odcvičíme vždy 15 cviků a pak hned střídáme. Jedeme celkem 3 kolečka, z toho se vystřídáme tak 10x. A po každém kole je krátká pauza na pití. :)

Snažím se makat poctivě (i když jednou jsem šidila cvik na TRX - takové to přitahování zadku a nohou, kdy "stojíte" na rukách, to mi nešlo!:D) a taky to pak hodně cítím. ^^ Ale říkám si, že tam chodím jen jednou týdně, tak do toho prostě dám všechno... :) Sice mi dělá obrovský problém vstávat ráno před šestou a už v půl osmé se rozehřívat (nejsem moc ranní ptáče :D), navíc ráno nemám ani trochu chuť na snídani, ale když už jsem tam, ta únava ze mě nějakým zázrakem spadne a jsem ráda, že jsem se dokopala. (Aby taky ne, když budu mít zápočet jen za docházku :D). A máme úžasnou trenérku, hodně milou, ale zároveň tak zapálenou, že nás nenechá vydechnout - a přesně takovou já potřebuju. Protože kdyby to bylo lážo plážo ve stylu dělejte si co chcete, vím, že bych to flákala. Kdežto takhle, když mezi námi chodí, podporuje, radí, co a jak máme dělat, kolikrát někoho opraví, když dělá cvik špatně, to je dobré.

Takže závěr pro mě... posilovna není špatná :) Ale asi nebudu z těch, kteří tam tráví dny i noci včetně svátků a Vánoc :D Možná by mě trošku lákalo, začít někam chodit, ale stejně bych tam většinu času trávila na běžeckém páse (ten mě vždy bavil!) - a to si můžu radši jít zaběhat ven (je to zadarmo). Na stroje bych stejně sama nešla, ono je to asi jiné, když vám někdo přesně řekne, co máte dělat, než když jste tam najednou sami. Navíc já nijak netoužím po budování svalů, spíš se snažím shodit tůček :D

Já se teď půjdu hezky vyspinkat, protože nechci zítra zaspat hodinu (jako dneska němčinu, brr...). :) Mějte se krásně! 

The End

Jako když vás pustěj z vězení. Díkybohu ten pocit sice neznám, troufám si ale tvrdit, že dnes zažívám podobný. Konec vln - yeees! 4 týdny jsem si odpykala, pustila jsem se i do pátého, ale včera večer mi něco říkalo, že to už stačí. Prostě jsem věděla, že je konec. 

Bez proteinu to bylo těžší, než jsem myslela. Má anitisympatie k samotnému nechucenému tvarohu se prohloubila. Z vajec se mi dělá šoufl ještě ted. A kuřecí maso nebudu chtít cítit ještě hodně dlouho. Zvažovala jsem už i vegetariánství. (Nee, to si dělám srandu, já maso normálně miluju, ale za poslední měsíc ho bylo až až.) Díky bohu, ale opravdu veliké díky za tofu. Nejlépe to uzené. Na to jsem se vždycky těšila, to mě drželo při chuti i v nízkosacharidové dny. :) Dala jsem si ho dokonce i dnes k obědu (a to už nevlním) a myslím, že ho ani nepřestanu kupovat. 

Už mi chybělo ovoce. A burákové máslo. A pečivo. A tousty. :-) to všechno si teď můžu dát, ale zase né v přehnané míře. Nějaký čas se chci ještě držet potravin, které jsem jedla během vln. Sem tam něco přidám. Ale už nebudu hýbat se sacharidy a pojedu každý den to stejné - průměr. :) 

Ale na co se těším snad nejvíc je tohle! Flapjacky! Nejde ani říct, jak strašně je mám ráda. :D Z těchto čtyř variant jsem 3 ještě nikdy neměla, proto se těším ještě víc. Myslím, že nejchutnější pro mě bude jednoznačně s kešu a kokosem. Ale asi nejzvědavější jsem na vlašské ořechy&datle. :) Ta čokoláda mě taky moc láká.

A ještě něco jsem vám chtěla povědět, v sobotu jsem měla volný den. Perfektní završení vln. :D trošku jsem se inspirovala u 30ti denní výzvy, kde celý týden dodržují jídelníček a každou neděli mají volno. Já jsem si volno dala celkem 2x a stačilo. Ale bylo to skvělé, měla jsem tolik dobrot (a ani mi nebylo špatně! :D).

Breakfast: Easy apple-oats dessert

Ahoj, kočky :)

Musím se pochlubit, jakou jsem měla dnes ráno boží snídani! 

Teda ona vlastně nebyla zas až tak výjimečná a originální, ale jelikož jsem díky vlnám limitovná malým výběrem ingrediencí, toto považuji za vrchol své fantazie :D

První 2 týdny jsem v jídelníčku neměla skoro žádné ovoce a mooc mi chybělo. Zato rýže tam bylo požehnaně, že jsem kolikrát měla problém ji sníst. Tak jsem si s tím pohrála a teď už si dovoluji 100g ovoce skoro denně (když to není zrovna 0g, 50g nebo 90g den). A taky víc vloček. :) Zařadila jsem i bílý jogurt a hned ty snídaně vypadají trošku víc k světu :)

Ono je důležitý (alespoň pro mě) si to trošku obměňovat, kdybych jedla pořád to samé, zbláznila bych se z toho. Na začátku jsem si napsala jídelníček na týden dopředu a dodržovala jsem ho do puntíku. Teď si to sepíšu vždycky den předem - podle toho, na co mám chuť (berte to ale s rezervou, moc si zase vybírat nemůžu :D). Už se mi párkrát stalo, že se mi při pomyšlení na kuřecí maso udělalo šoufl. Tak jsem si to přepočítala (kaloricketabulky nejlepšíí), aby mi to sedělo a dala jsem si místo toho tuńáka :) 

Tohle obměňování mi snad pomůže mít vůli až do konce. :) Momentálně jsem téměř na konci 3. týdne. Pár dní zpátky jsem měla náladu s tím vším skoncovat. Dostavil se nedostatek energie (ale fakt brutální) a nechuť k tomu, co jsem měla na talíři. Už to není taková brnkačka jako na začátku, zvlášť ve dny, kdy jím opravdu málo. Je ale zajímavé, že hlad jsem vyloženě ještě neměla. Projevuje se to právě tou únavou.

Příjde mi to už hrozně dávno, co jsem s touhle bláznivinou začala :D celkově jsem pořád hrozně ráda, že jsem do toho šla. Co se týče pohledu do zrcadla - cítím se o dost lépe. A někdy se člověk hold musí kousnout aby (si) něco dokázal :) 

Nemůžu ale tvrdit, že se netěším zpátky na normální zdravou stravu. Až si dám kávu s mlékem k snídani. Až si udělám celozrnné lívanečky! Až si ovesnou kaši osladím agáve sirupem. Až si udělám toust! Až si dám kukuřici, musli nebo ovofit! A oříšky. A oříškový máslo!! Nee, nevrhnu se hned na naší kuchyň a nesnim jí i s dřezem a kohoutkem.. půjdu na to pomaličku (nechceme přece žádný jojo-efekt). Ale prostě už se nebudu tak omezovat a budu si moct dát dobroty, které mi teď tolik chybí :)

Nějak jsem se tu rozkecala a stejně mám pocit, že jsem na něco zapomněla...

No nevadí, snad příště :) teď už konečně fotky té mé opěvované snídaně. 

23.9.2014

Venku je hnusně. Zataženo a zima. Ráno jsem vstávala do školy (a i když to byly jen 2 hodiny a je to letos vůbec můj 2. den ve škole) a nějak mě to vyšťavilo. Tak jsem tu teď zachumlaná pod peřinou v posteli a říkám si, že vám napíšu, co je u mě nového.

• KONEČNĚ bydlíme sami s přítelem. (Jooo, na koleji. Ale není špatná, naopak - máme tu něco jako mini byteček jenom pro sebe, popravdě jsem z toho dost nadšená <3)

Day no. 7 (so much food!)

Ahojte :)

Tak, mám oficiálně tyden vlnek za sebou (omlouvam se, píšu na tabletu, tak se mi nějaké ty čárky určitě nékdy někam zatoulají) :) Vlastně jsem vám chtěla jen říct, že jsem si dneska dlabala jako král! 

Snídaně: 80g víoček, 100g banán (část na kolečka, zbytek je zamíchany v kaši)

First week almost done - yeah!

6. den za mnou. A já jsem co? Nadšená! Pořád jak na začátku, né-li víc.
Víte vy co? Vlny nejsou vůbec tak děsný, jak se všude píše a říká.

Jedna z těch lepších snídaní (jedna z těch horších by byly vajíčka) :-D

Waves, day 1

Tak, první (a nejhorší) den za mnou. Uf.

No, nebyla to procházka růžovou zahrádkou, ale zvládla jsem to (a jsem na sebe patřičně hrdá! :D). Odteď už to bude jen lepší a lepší, myslím s jídelníčkem. Dneska to byla bída.

Hladová jsem ale nebyla (i když už se těším zítra na mini porcičku rýže) :) jsem jen o něco utahanější než obvykle, ale co bych chtěla, s 6ti gramy sacharidů.

My motivation

Moje motivací není žádná známá fitnesska či trenérka, vlastně nemám nikoho konkrétního, ke komu bych se chtěla nějak přiblížit. Mám svou představu o postavě, kterou bych chtěla nějakým zázrakem získat ke které se chci dopracovat.
Už jsem párkrát zmiňovala, že se mi nelíbí nabušené slečny (a prostě mi to příjde nepřirozené). Hezké tvary - to ano. Ale né buchty vylézající z bříška jak pahorky a bicáky větší než pána z reklamy na Milko. :)

Wrestle your demons.

Přemož své démony.
Zvláštní název článku. Trochu ponurý ale zároveň motivující. Všichni se něčeho bojíme a máme své vlastní démony. A je jen na nás, jestli nás přemůžou a zničí nás, nebo seberem veškeré síly a porazíme je.
Je to vlastně tak trochu ukradený slogan z mého milovaného seriálu. Ani moc nesouvisí s článkem, který chci psát.
I když možná maličko jo. Taky se chystám s něčím bojovat a prohrát opravdu nehodlám :)

Jídelníčky

Tak dneska jsem se rozhodla napsat originální článek. 
Protože jsem se v tom svém baštění začala zase docela hlídat, mám z toho i dobrý pocit a nevadí mi se pochlubit. :) Z jídelníčků třeba za minulý týden by se mi asi zamotala hlava, ale tento už je to více méně všechno zdravé (jen občas si uklofnu třeba lžičku pudinku od přítele a tak, ale z toho se nestřílí).

Dneska jsem dokonce i konečně cvičila tleskejte!!! Ale přítelovo štěně, Candy (jak já ho, broučka, miluju) se rozhodlo, že mi to překazí. Když jsem dělala cviky na bříško, to šídlo vždycky přiběhlo a začalo mě tahat za vlasy! :-D A to pokaždé, když jsem hlavu přiblížila k zemi. No a zůstal na nich viset, dokud jsem ho nesetřásla a pořádně nepomazlila. Pak jsem ho položila vedle sebe, začala jsem znovu a zase hryz - a visel mi na vlasech. :-D

Jídlo vyfocené nemám, nějak mi nepřišlo moc zajímavé. Teda až na ty sépiové těstoviny, které mám na instagramu - myslela jsem si, jak to bude vpadat velkolepě a nakonec se z toho vyloupl takový černý kydanec. Ale ta chuť! Ta byla báječná, i přítel si to moc vychvaloval :) (pusu :-*)

Doma (a stále živá a zdravá)! :D

Tak jsme to přežili! uf!

Jsem zpátky a nečekaně plná zážitků a dojmů. Jak skvělých, tak horších, musím ale říct, že to za to stálo. :) (Pro ty, kdo neví, byla jsem 2 týdny na dětském táboře jako vedoucí.)

14 dní uteklo jako voda a moje počáteční nechuť postupně mizela, až se vytratila úplně. Dostala jsem oddíl 8mi holek, které byly (skoro) všechny úplně zlaté a za těch pár dní mi docela přirostly k srdíčku.. ^^ 

 celý náš pidi oddíl na Mácháči :)

Než jsem odjela, nešli si nevšimnout, jak jsem se (skoro až hystericky) bála, že přiberu. Zase se ukázalo, že to bylo úplně zbytečné. Zdravého jídla jsem tam měla k dispozici tolik, že jsem ho ani nestihla všechno zbaštit a přivezla jsem si ho i domů. 1. týden jsem tam žila na šmakounech, celozrnných chlebech, ovofitech, semínkách, ovoci, zelenině, proteinových tyčinkách, burákovém másle atd atd.. Přítel mě perfektně zásoboval. ♥ Když bylo k hlavnímu jídlu cokoli s masem, dala jsem si jen maso (i když trojitou porci). Známá od kuchařek mi sem tam podstrčila nějakou tu zeleninku - vlastně kdykoli jsem si řekla. No stačil týden a i bez váhy a zrcadla jsem si všimla, že jsem tam dokonce i zhubla ^^ Měla jsem radost, protože jsem si v plavkách připadala hned o něco líp! 

Ke konci 2. týdne jsem si pak už víc dovolovala (jak by řekl přítel - cheat day every day :D). Jeden den dokonce opravdovej cheat day byl. Jela jsem do Prahy na zápis na vš, což je ideální příležitost, dát si trošku do nosu. Navíc ten večer se konala i táborová rozlučka (mezi námi dospěláky samozřejmě :D), takže jsme slavili až do rána. No a jídla tam bylo, že byste odolávat ani nechtěli! Ale s návratem domů jsem se znovu začala snažit dodržovat ten svůj dietní režim.

Mějte se tu krásně, já zase pádím pryč, jdu s kamarádkou na kafe (^^), tak ze sebe zkusím udělat člověka a mažu :) určitě se co nejdřív ozvu, abych dohnala tu pauzu! Papaa!

Brzy jsem zpátky!

Ahoj :-)

Tak dnes mi asi už nezbývá nic jiného, než se rozloučit. Zítra totiž odjíždím (na 2 týdny), jak už jsem nedávno psala, pryč. Takže toto je před krátkou pauzou můj poslední článek, protože pochybuji, že do večera stihnu ještě něco smysluplného sesmolit. Musím si pořádně dobalit a zjistit, co jsem zapomněla (určitě něco jo!).

Ještě jen rychlá ukázka toho, jak vzorně dnes papám :D

K snídani jsem si zase udělala svůj oblíbený tvarohový dorťánek s arašídovým máslem na vrchu :) pohádka... 

S obědem jsem trošku experimentovala. Chutnalo to jako rajská :) a přitom to jsou jen v trošce vody povařená rozkrájená rajčata s kořením, cottage a špaldové nudle :) 

Jestli to někomu připadá jako blivajz, tak prosím nechtějte vědět, jak to vypadalo po zamíchání :D

Před chvílí jsem si ještě dala poobědový desert, protože jsem huba nenažraná :D jablíčko s lžičkou arašídového másla a clz. rohlík. :) a véča bude zase něco lehčího bez sachrů :) kéž bych mohla takhle zdravě baštit i na táboře..

A taky jsem byla ráno před snídaní běhat. 45 minut šnečího tempa. :D :))

Tak se tu mějte všichni moc krásně, užijte si začátek prázdnin a snad už víc toho letního počasí! A já se za 2 týdny (tedy pokud z toho nezešílím a neodjedu dřív) vrátím. :)
Papa, vaše R. :))

Vášeň ke šnečímu běhání (nebo k pocitu po něm?)

Ahojte, prdi :))

Tak jak se vám dneska vstávalo? Mně teda (hrůůůza děs) nic moc, protože jsem se musela přemlouvat, abych šla běhat. Znáte to, ráno se vám z tý postele prostě ani za nic nechce, ale po pár metrech venku jste hrozně rádi, že jste to překonali. Teda alespoň já to tak mám. :) Vždycky, když se mi nechce vylézt a mám sto chutí vypnout budík, přikrýt se peřinkou až pod bradu, spokojeně se zavrtět a spát dál s pocitem, že nikam nemusím, vzpomenu si na ten pocit, který budu mít potom. A jaký bych měla, kdybych se na to vyprdla. (Celý den bych si v duchu nadávala, jaká jsem líná prdel). Tak jsem se tedy vyhrabala, kopla do sebe frťánek spalovače, ještě chvilku se tetelila v postýlce a pak jsem na to šla. :D!

Nejkrásnější na tom je ten pocit potom. Patřím sice k těm, kteří, když už se k tomu dokopou a prostě jdou, běhají rádi. Rozhodně to ale není kvůli tomu, že bych byla ráda spocená, užívala si to vyčerpání a počítání kolik koleček do konce mi ještě chybí. V nějakých chvílích je to pro mě prostě utrpení. :D Děsím se třeba toho, kdy mě uprostřed kopce potká někdo známý a uvidí, jak jsem hotová (a přitom běžím jako šnek). Nebo že mě uvidí nějaký zkušenější běžec a bude si říkat, že mám naprosto příšernou techniku. Nebo že se někdo jen zašklebí či uchechtne. Proto raději ráno vstávám dřív a užiju si to utrpení sama, když venku ještě není tolik lidí. A ti, kteří tam jsou, pospíchají do práce a nějaká ufuněná rádoby běžkyně je nezajímá.

Vždycky se sama sobě musím smát, když pozoruji, jakou vzdálenost dokáže urazit nějaký šnek na chodníku, než oběhnu jedno své kolečko. :D A že je to někdy opravdu úctyhodný výkon. Mě ale nic nerozhodí! Neřeším, jak rychle běhám, ale jak dlouho. Snažím se vždycky alespoň o 40 minut, aby to k něčemu bylo. Protože kdybych měla běhat jen tak pro radost, asi bych se na to spíš vykvajzla. Ruku na srdce, kdo běhá jen proto, aby si zlepšil náladu a zlepšování postavy a hubnutí ho vůbec nezajímá? :D Takových bláznů bych našla asi jen velice málo.

Jo a je jedna věc, která mě hrozně štve.. Všichni, kdo běhají, doporučují ostatním poslouchat hudbu. Já se ale musím na něco zeptat. Jak to děláte, že vám ty sluchátka drží v uších? :D Mně vždycky hned vylítnou a jsem z toho celá nešťastná :( Párkrát se mi teda povedlo narvat je tam tak, že pár koleček vydržely, ale to byla spíš výjimka, teď už se mi to nepovedlo dlouho. S hudbou se mi opravdu běhalo lépe a dokonce jsem míň vnímala lidi (a své funění).

A co vy a běhání? Baví vás to, nebo je to spíš pruda, kterou je nutno podstupovat pro lepší postavu? :D

Tak si užijte dnešek, já za chvilku mažu s kamarádkou na drby ^^ (Původně jsme měly jít na brusle, ale zradilo nás počasí...) 

Mějte se krásně :))

Vaše R.

2 týdny mimo civilizaci + mňamózní ovocná zmrzlinka

Ahoojte :-)

Tak jsem o víkendu byla zase pryč, tudíž žádné nové články.. A jsem ráda, že jsem si dneska našla trošku času, protože jsem se od rána nezastavila. Přípravy na začátek prázdnin (= tábor.. bože, kéž bych mohla prázdniny zahájit trošku lépe :-/) vrcholí a mně se zdá, že čím víc se snažím, tím méně to všechno stíhám. Od rána pobíhám po bytě (poté, co jsem si užila ranní 40ti minutový a DOBROVOLNÝ běh :D) a přenáším si věci z jedné na druhou hromadu a snažím se to dát všechno dohromady..

To by bylo k mému stěžování. Původně to ani v plánu nebylo, ale furt mi to tak leží na srdíčku, že to prostě muselo ven! :D Na druhou stranu tam přeci jen jedu se svou drahou polovičkou, tak to budeme moct mít na háku spolu. A budeme spolu 14 dní vkuse. (To bychom byli sice i doma a bylo by to mnohem, mnohem lepší, ale to je detail, musím si to něčím zpříjemnit.)

Chtěla jsem se podělit (bacha, už se konečně dostávám k srdíčku celého článku!) o pár fotek (a svou včerejší snídani.) Včerejší proto, že dneska u mě není čas na NIC (a taky u sebe nemám foťák - a ten můj minipidi mobílek na focení talent moc nemá...).

Tramtadadááá... :D Tady je - ona slavná snídaně. (Né zrovna moc skromná, nutno podotknout :D Ale zdravá a osvěžující)

Hlavní skvost této snídaně - ZMRZLINKA ♥ Ale né jen tak ledajaká... superzdravá!

S úžasnou chutí i konzistencí ^^

A hlavní (a jediné) ingredience? Banán a borůvky. :D Easy. Ovoce přes noc v mrazáku, ráno nechat chviličku rozmrznout (ale né moc, chceme přeci zmrzlinu!!), šup do mixéru a je hotovo. Chutná jako úplně normální nezdravá zmrzlina, přitom je v ní jen pár kousků ovoce a nic víc:)

Tyhle obrovský borůvky jsou uplně úžasný.. jak jsou slaďoučký ^^ 

A tady už část mé výbavy na tábor :D Né že bych měla v plánu přívézt si všechno jídlo z domova, ale přeci jen se snažím o zdravý životní styl, proto když bude k jídlu nějaká nezdravá dobrota, sáhnu do svých zdravějších zásob a nemusím si s ničím lámat hlavu :) 

Tenhle můj nedávný objev si vezu sebou na večery. Možná o trošku zdravější varianta, než popíjet pořád jen kávu, i když tu si taky někdy moc ráda dám :) Ale Caro mi taky hodně zachutnalo, má takovou "ovesnou chuť", jak řekl můj drahý :D Ale to mně chutná!  A když se přidá mléko, je to skoro jako káva, jen nemá tu nahořklou chuť :)

Už jsem ho testovala tolikrát, že se bojím, aby mi na tábor vůbec něco zbylo! :D 

Včera jsem taky po hoooodně dlouhé době poctila naší malou knihovnu svou návštěvou (něco mi říkalo, že bych konečně měla vrátit knížky půjčené k maturitě) a trošku jsem jí prošmejdila. Měla jsem se zebe tak dobrý pocit, že jsem si půjčila něco na čtení sama od sebe a bez donucení nějakým seznamem povinné literatury. To slovo povinné.. Fuj, taky k němu máte takový odpor? Tu malou růžovou knížku jsem hltala už po cestě domů, možná časem napíšu článek věnovaný speciálně jí. Autorka popisuje celou cestu skrze X možných diet až ke konečnému prozření a uvědomění si, v čem celé hubnutí spočívá. :) 

Taak a to by bylo asi tak vše :) já teď půjdu pokračovat v pobíhání po bytě. Kéž by to někdo zabalil za mě (a věděl přesně, co potřebuju a co ne). Příjde mi, že potřebuju úplně všechno, všechny kraviny, co mám doma. Můj pohled právě spočinul na obrovském kulatém zrcátku, bez kterého se tam určitě neobejdu, kam ho ale nacpu ksakru ?! A to prosím odjíždím jen na 2 týdny. Jsem hrozně zvědavá, jak to bude vypadat, až se budu stěhovat v září na kolej. Joooo a mimochodem!! Včera mi KONEČNE přišel dopis z vejšky, takže jsem oficiálně přijatá, hihii. Ještě stihnout včas zápis a jsem studentka VŠE ^^ To se to krásně píše ^^

Mějte se krásně!
Vaše Radanka :)) 

Dnešní bašty :)

Ahojte :-)

Pokračuju v možná trošku pošahané tradici, kterou je focení téměř každého kusu jídla, které si přes den strčím do pusy. Asi to dělám pro sebe, protože když se na to pak večer podívám, můžu sama sebe pochválit, že jsem baštila hezky a zdravě! :D A mám z toho dobrý pocit. Lepší než kdybych do sebe od rána do večera ládovala to co dřív. (Z toho budu mít dobrý pocit, až příjde cheat day, ale o tom jindy :D)

Snídaně - milovaná vločková kaše s tvarohem a lžičkou medu, jahůdky, oříšky a káva s mlékem

Oběd - dneska v lehčím stylu - cereální croissant, pomazánka z tvarohu, cibule, okurky a slun. semínek + zelenina.

Sváča - slunečnicová bulka, 1 půlka se sýrem a 2. s jahodami a kakaooříškovým krémem od šmakouna (dokonalost ♥)

Večer si dám ještě asi ovofit nebo něco takového lehčího a budu spokojená. Jo a kávu! (Pomalu se ze mě stává závislák :-X)

Pořád mě drží moje předsevzetí nepočítat kalorie. Nějak mi to vyhovuje - jíst podle hladu a né podle tabulek :))

Tak se zas mějte hezky!
R.

Prázdninový vegáč a konec počítání :D

Ahooj :-)
Omlouvám se za několikadenní nepřítomnost ^^ Ale už jsem tady, abych to napravila :D

Před pár dny jsem slibovala, že budu každý den zveřejňovat svůj jídelníček a kde nic tu nic, co? :D No ono ani není čím se chlubit. Včera jsem dokonce zkoušela takový nový styl "diety" (cyklování sacharidů, určitě jste o tom slyšeli), ale hned ten 1. den jsem si uvědomila, že to nebude nic pro mě. Neustálé počítání všeho, co sním, plánování jídla, samé vejce, tvaroh, maso, vejce, tvaroh, maso, tvaroh, vejce... a ani o 1 jahodu navíc .. ne - e. Takže jsem si svůj sacharidový deficit večer dohnala pečivem (měla jsem sakra hlad) a ujasnila si, že dneska už tak praštěná nebudu. :D Ale co, člověk občas musí věci vyzkoušet, aby mu došlo, že to není to pravé.

Dneska jsem se ale probudila do nového dne s úplně jiným pohledem na dietu. Rozhodla jsem se přestat jako divá počítat kalorie. "Kolik má ta kaše, co si dám k snídani? Kolik lžic vloček tam dám? A dám si k tomu banán nebo jablíčko? A med? Ne ten ne, to by bylo už mooc. A do kávy přesně tolik mlíka." Už mi z toho hrabalo, no. :D Při hubnutí je sice důležité hlídat si, kolik toho člověk přes den přijme a když chceme dosáhnout nějakého svého cíle, musíme se snažit a trošku tomu ten čas věnovat.. ale do určité míry, nesmí se z toho stát posedlost. Takže jsem si zakázala neustálé počítání. Třeba jen občas pro představu, abych toho nesnědla zase nějak moc, ale až tak bych se toho nebála, myslím, že už to mám tak nějak v oku. :) A přeci člověk nebude celý život sedět u kalorických tabulek a vypočítávat si, co si za den smí a nesmí dát. Joo, kdybych potřebovala zhubnout nějakých X deset kilo, tak to asi bude na místě, ale když se snažím jen o zdravé stravování, zformování postavy a shození toho špíčka (říkám mu tak, protože špek si představím jako opravdu veelkou pneumatiku :D), myslím, že bude stačit můj vlastní rozum. :)

Ještě sem hodím fotky dnešní snídaně a obídku :)

snídaně - vločková kaše s lžící tvarohu (0,5%) a rozmačkaným banánem, kakaooříškovým krémem od šmakouna, jahodou + káva s mlékem :) 

No mňamka to byla! (I když to vypadá jako pořádný kydanec :D)

oběd - asijské nudle, maso, zelenina :) 

Jo a taky jsem dneska se dneska trošku zahřála, asi 15 minut takové moje domácí posilování a potom Fitness Blender cardio z youtube :)

Na cvičení jsem nedávno dostala dárek od přítele (asi jsem byla hodná, hii). Takové "činky" nebo něco jako závaží, co se navlíkne na ruku a hezky se s tím posiluje :) někdy, když mi to nestačí nebo chci být ještě drsnější, vezmu si k tomu do rukou ještě 2 lahve s vodou a jedu :D 

Jedna děsně umělecká fotka

A jedna drsná! 

Jsem ráda, že jsem se konečně dokopala něco dělat. Já se totiž jinak celé dny válím a sleduju doma Gossip girl. :D Ono když má člověk najednou prázdniny a klid, tak po chvíli zjistí, že vlastně nemá co dělat. Je to fakt boží, že už jsem více méně přijatá na školu, maturita už je taky dávno za mnou (včera, když jsem uklízela svoje učení ze svaťáku, udělalo se mi zas lehce nevolno), ale co teď sakra? :D Boban (přítel) taky furt někde lítá, protože má ještě zkouškový, tak mně chudince nezbývá nic jiného, než koukat doma na seriály :D a když už je o něm řeč, pěkně mu teď všichni držte palce, protože právě píše ve škole důležitej test! :) Ale on by to zvládl určitě i bez jedinýho palce, je to totiž muj chytrolín :D! ♥

Tak já půjdu něco dělat, prdi, (a nebo nee?, musim nutně zjistit, jak to dopadne s Blair a Chuckem, když jí teď vyhlásil válku bez hranic! :-O), mějte see! :)