Pumpkin Pie, veselý koláč do chmurného podzimního odpoledne.

Podzim jsem nikdy neměla ráda. Vždycky pro mě byl jen obdobím, které musím přečkat mezi milovaným létem a zimou (kterou bych nebýt Vánoc v lásce nejspíš taky neměla).
Nelíbí se mi mlha... nemám ráda vlhko a déšť. Chybí mi sluníčko. Teplota stéle klesá a klesá.. a já se musím víc a víc nabalovat. Ráno se mi nechce z postele, protože mě z ní netáhnou sluneční paprsky, prosvítající do pokoje skrz záclony, nýbrž jen tlumené světlo a chlad. Venku je čím dál víc bláta a louží.. A takhle bych mohla pokračovat do nekonečna. Ale nechci být jen negativní, sama dobře vím, že jsou tu i hezké stránky tohoto období, někteří na něj nedají dopustit a libují si v pohledu na měnící se přírodu (která je, musím uznat i já, kouzelná). Vzpomínám si, jak jsem jako malá chodívala s mamkou nebo babičkou sbírat kaštany a listí, které jsem si lisovala v knížkách. A nebo pouštět draky.

Přicházejícího podzimu jsem si poprvé všimla až dneska. Tento víkend trávím po 3 týdnech doma. V Praze jsem toto období tolik nevnímala, není tam tolik přírody, jako tady u nás (v malém městečku, které by kdejaký Pražák nazval venkovem a kdybych vám řekla název, ani byste netušili, kde ho hledat).

Je jen pár věcí, které mi na naší koleji chybí. Kromě vany, pejska a mojí nejlepší kamarádky je to taky trouba. Trouba = pečení. Proto když jsem přišla domů a uviděla v kuchyni 2 krásné malé dýně, dostala jsem úžasný nápad. Bude se péct!

Na internetu jsem předtím vídala spoustu receptů na nejrůznější dýňové buchty, koláčky, muffiny či chleby. A nikdy jsem nic z toho nezkusila, většinou, když se doma objevil dýně, mamka ji využila na dýňovou polévku a bylo. Mimochodem výbornou dýňovou polévku. Tentokrát jsem ale byla rychlejší já, hohoo. Rozhodla jsem se pro klasický Pumpkin pie. (Z klasického jsem udělala zdravější verzi, ale budeme tomu říkat klasický a basta.) V Americe a Kanadě si ho vychutnávají na Den díkůvzdání, který je za 3 dny, tak můžeme říkat, že slavíme taky.

Tak, pokud jsem vás nalákala, honem ukradněte mamince dýni hokkaido, než z ní udělá polévku, připravte si zbytek ingrediencí a jde se péct! :)

Budete potřebovat:

1 malá hokkaido
2 hrnky clz. mouky
4-5 PL medu
1 prdopeč
1 lžička soli
1/2 hrnku mléka
3 vejce
máslo (na vymazání formy)

The End

Jako když vás pustěj z vězení. Díkybohu ten pocit sice neznám, troufám si ale tvrdit, že dnes zažívám podobný. Konec vln - yeees! 4 týdny jsem si odpykala, pustila jsem se i do pátého, ale včera večer mi něco říkalo, že to už stačí. Prostě jsem věděla, že je konec. 

Bez proteinu to bylo těžší, než jsem myslela. Má anitisympatie k samotnému nechucenému tvarohu se prohloubila. Z vajec se mi dělá šoufl ještě ted. A kuřecí maso nebudu chtít cítit ještě hodně dlouho. Zvažovala jsem už i vegetariánství. (Nee, to si dělám srandu, já maso normálně miluju, ale za poslední měsíc ho bylo až až.) Díky bohu, ale opravdu veliké díky za tofu. Nejlépe to uzené. Na to jsem se vždycky těšila, to mě drželo při chuti i v nízkosacharidové dny. :) Dala jsem si ho dokonce i dnes k obědu (a to už nevlním) a myslím, že ho ani nepřestanu kupovat. 

Už mi chybělo ovoce. A burákové máslo. A pečivo. A tousty. :-) to všechno si teď můžu dát, ale zase né v přehnané míře. Nějaký čas se chci ještě držet potravin, které jsem jedla během vln. Sem tam něco přidám. Ale už nebudu hýbat se sacharidy a pojedu každý den to stejné - průměr. :) 

Ale na co se těším snad nejvíc je tohle! Flapjacky! Nejde ani říct, jak strašně je mám ráda. :D Z těchto čtyř variant jsem 3 ještě nikdy neměla, proto se těším ještě víc. Myslím, že nejchutnější pro mě bude jednoznačně s kešu a kokosem. Ale asi nejzvědavější jsem na vlašské ořechy&datle. :) Ta čokoláda mě taky moc láká.

A ještě něco jsem vám chtěla povědět, v sobotu jsem měla volný den. Perfektní završení vln. :D trošku jsem se inspirovala u 30ti denní výzvy, kde celý týden dodržují jídelníček a každou neděli mají volno. Já jsem si volno dala celkem 2x a stačilo. Ale bylo to skvělé, měla jsem tolik dobrot (a ani mi nebylo špatně! :D).

Breakfast: Easy apple-oats dessert

Ahoj, kočky :)

Musím se pochlubit, jakou jsem měla dnes ráno boží snídani! 

Teda ona vlastně nebyla zas až tak výjimečná a originální, ale jelikož jsem díky vlnám limitovná malým výběrem ingrediencí, toto považuji za vrchol své fantazie :D

První 2 týdny jsem v jídelníčku neměla skoro žádné ovoce a mooc mi chybělo. Zato rýže tam bylo požehnaně, že jsem kolikrát měla problém ji sníst. Tak jsem si s tím pohrála a teď už si dovoluji 100g ovoce skoro denně (když to není zrovna 0g, 50g nebo 90g den). A taky víc vloček. :) Zařadila jsem i bílý jogurt a hned ty snídaně vypadají trošku víc k světu :)

Ono je důležitý (alespoň pro mě) si to trošku obměňovat, kdybych jedla pořád to samé, zbláznila bych se z toho. Na začátku jsem si napsala jídelníček na týden dopředu a dodržovala jsem ho do puntíku. Teď si to sepíšu vždycky den předem - podle toho, na co mám chuť (berte to ale s rezervou, moc si zase vybírat nemůžu :D). Už se mi párkrát stalo, že se mi při pomyšlení na kuřecí maso udělalo šoufl. Tak jsem si to přepočítala (kaloricketabulky nejlepšíí), aby mi to sedělo a dala jsem si místo toho tuńáka :) 

Tohle obměňování mi snad pomůže mít vůli až do konce. :) Momentálně jsem téměř na konci 3. týdne. Pár dní zpátky jsem měla náladu s tím vším skoncovat. Dostavil se nedostatek energie (ale fakt brutální) a nechuť k tomu, co jsem měla na talíři. Už to není taková brnkačka jako na začátku, zvlášť ve dny, kdy jím opravdu málo. Je ale zajímavé, že hlad jsem vyloženě ještě neměla. Projevuje se to právě tou únavou.

Příjde mi to už hrozně dávno, co jsem s touhle bláznivinou začala :D celkově jsem pořád hrozně ráda, že jsem do toho šla. Co se týče pohledu do zrcadla - cítím se o dost lépe. A někdy se člověk hold musí kousnout aby (si) něco dokázal :) 

Nemůžu ale tvrdit, že se netěším zpátky na normální zdravou stravu. Až si dám kávu s mlékem k snídani. Až si udělám celozrnné lívanečky! Až si ovesnou kaši osladím agáve sirupem. Až si udělám toust! Až si dám kukuřici, musli nebo ovofit! A oříšky. A oříškový máslo!! Nee, nevrhnu se hned na naší kuchyň a nesnim jí i s dřezem a kohoutkem.. půjdu na to pomaličku (nechceme přece žádný jojo-efekt). Ale prostě už se nebudu tak omezovat a budu si moct dát dobroty, které mi teď tolik chybí :)

Nějak jsem se tu rozkecala a stejně mám pocit, že jsem na něco zapomněla...

No nevadí, snad příště :) teď už konečně fotky té mé opěvované snídaně. 

23.9.2014

Venku je hnusně. Zataženo a zima. Ráno jsem vstávala do školy (a i když to byly jen 2 hodiny a je to letos vůbec můj 2. den ve škole) a nějak mě to vyšťavilo. Tak jsem tu teď zachumlaná pod peřinou v posteli a říkám si, že vám napíšu, co je u mě nového.

• KONEČNĚ bydlíme sami s přítelem. (Jooo, na koleji. Ale není špatná, naopak - máme tu něco jako mini byteček jenom pro sebe, popravdě jsem z toho dost nadšená <3)

Day no. 7 (so much food!)

Ahojte :)

Tak, mám oficiálně tyden vlnek za sebou (omlouvam se, píšu na tabletu, tak se mi nějaké ty čárky určitě nékdy někam zatoulají) :) Vlastně jsem vám chtěla jen říct, že jsem si dneska dlabala jako král! 

Snídaně: 80g víoček, 100g banán (část na kolečka, zbytek je zamíchany v kaši)