Beauty hurts... but not PEOPLE!

Aneb jak se říká, pro krásu se musí trpět. Ale jsme to skutečně my, kdo trpí?

Kosmetika. Rtěnky, řasenky, make-upy, korektory, pudry, šampony, laky na nehty, voňavky. Krémy proti vráskám, krémy proti pupínkům, krémy proti stárnutí pleti, krémy na noc, krémy na den, krémy proti celulitidě, hydratační krémy, vyživující krémy. Laky růžové, rudé, béžové, bezbarvé, fosforové, svítící ve tmě.. Tohle všechno nutně potřebujeme. A čím víc, tím líp. Abychom mohly dělat video recenze na blog. A samozřejmě aby nám to slušelo. Jsme přeci holky... Proti tomu nic, každá chce být krásná (a nechce smrdět a mýt se něčím přeci taky musí). 

ALE zamýšlely jsme se někdy nad tím, jak taková kosmetika vzniká? Co stojí za jednou rtěnkou? Kolik bolesti někoho musel stát můj blbej deodorant? Nejspíš ne. Proč taky, kdybychom se po tom pídily, mohl by se nám možná i zvednout žaludek a to přeci nechceme. V reklamách se na nás jen zubí pečlivě vyretušované modelky (které jsou mnohdy až tak dokonalé, že nebýt značky v rohu obrazovky, bylo by těžké poznat, jestli zrovna dělají reklamu na dokonalou řasenku, make-up nebo šampon proti lupům). A nikde v televizi o tom taky nikdo nic neříká. A přeci zákony by určitě nedovolily nic špatného. Takže usuzujeme, že testování na zvířatech vymizelo a nebo nás to prostě nezajímá, protože se o tom nikde nemluví. "A kámošku to taky nezajímá, tak proč mě by mělo. A to bych si ani nemohla kupovat ty drahé sarapatičky, kdyby tomu věřila. A moje oblíbená značka tohle určitě už vůbec nedělá, to by se o tom přeci vědělo.. Asi by to natočili do reklamy, ne? Takže se o to nestarám.."

Bohužel. Realita je úplně jiná. Kosmetika se testuje. A testuje se ve velkém. A NE, v žádném případě to není "humální". A ano.. bolí je to... 

Každý rok umírají po celém světě kvůli testování nových produktů tisíce zvířat. Nejčastěji jsou to myši, morčata, králíci... ale i psi a kočky! Jen pro představu, jak probíhají některé testy..

Test oční dráždivosti

Provádí se hlavně na králících. Dospělý jedinec je znehybněn (ale zůstává při vědomí) a testovaná látka mu je aplikována přímo do oka. Bývá pozorován 3 týdny. Smutné na tom je to, že králičí oko neprodukuje tolik slz, jako to lidské, proto nemůže dráždivou látku ani vyplavit. Nemají ani mrkací reflex. Obvykle jim nejsou podávány žádně prostředky tišící bolest. Na konci testu jsou zaznamenávány vředy a mokvání. Každé zvíře je na konci testu usmrceno...

Test toxicity na celé tělo

Takzvaný Lethal Dose 50% je test, jehož cílem je určit množství látky způsobující smrt poloviny použitých zvířat. Skupinám zvířat stejného druhu jsou aplikovány vždy rozdílné dávky jedné látky a to tak dlouho, dokud není nalezeno množství látky, při kterém zemře polovina zvířat ve skupině. Tento test je prováděn na různých druzích zvířat včetně psů a koček.

Kromě toho jsou psi testování i na tabákové výrobky. A je jedno, že stovky studií už dávno dokázaly, že kouření škodí zdraví a způsobuje rakovinu a řadu dalších zdravotních problémů. I přesto jsou stále laboratorní zvířata nucena pomocí masek na připevněných na obličeji vdechovat cigaretový kouř.

Vypadají šťastně? Spokojeně? Kdo má pejska, ví, že by se mu asi moc nelíbilo být na místě jednoho z těch chudinek na fotce.. Nedovedu si ani představit, jak jim musí být... Nemohou se pohnout, nijak se bránit a k tomu jim přímo do plic posílají odpornej cigaretovej kouř... 

- Kouříte ?? 

Nedokážu pochopit, jak můžeme něco takového dopustit. Jak si můžeme nalhávat, že oni necítí bolest, že jim to nevadí, když se v tom už narodili (mimochodem ani to není pravda, spousta zvířat se do laboratoře dostane z útulků...). Kdo má doma zvíře a má k němu vztah, dobře ví, že to nejsou věci, Cítí - jak fyzicky, tak i emocionálně. Dokážou se radovat, smát se, dokážou vás milovat. Neznám upřímnější lásku, než tu psí. Dokážou být smutní a pláčou. Když jim šlápnete na nohu, bolí je to. Když s nimi jdete na veterinu, mají strach. Mimo to jsou neuvěřitelně společenští (nebo snad neznáte to, když váš Azor/Punťa/Alík táhne přes ulici jen proto, že na jejím druhém konci spatřil sousedovic Bobíka?) Milují kontakt, ať už se psy nebo s lidmi. A když jim ho nedáme, strádají, mají poruchy chování, nudí se. Potřebují naši lásku a pak jsou těmi nejvěrnějšími parťáky. Někteří mají štěstí, jiní jsou zavřeni v laboratoři, která je pro ně peklem, a jsou odsouzeni k životu plnému strachu, bolesti a nakonec nepříjemné a zbytečné smrti. (Pokud mají "štěstí", neumřou v bolestech, ale jsou usmrceni uměle..)

- Kvůli rtěnce...

Abychom si my slečinky měly z čeho vybírat. Aby bylo až nechutně velké množství kosmetických značek - každá s obrovskou nabídkou produktů, které jsou zaručeně nejlepší. Víte co? Pro mě je nejlepší produkt, kvůli kterému se neklepal bolestí jedinej králík ani pes.. Ale v ničem se neomezuji. Sice si nebudu kupovat ty nejlepší a nejznačkovější líčidla a místo toho si koupím něco víc no-name, ale alespoň z toho nebudu mít špatný pocit a nebudu podporovat něco, s čím nesouhlasím.

Pokud vás toto nezajímá, už jste pravděpodobně přestali číst.

Ale pokud ano, ráda bych věděla, co si o tom celém myslíte! Jste stejně jako já proti testování kosmetiky na zviřatech? Je podle vás možné něco s tím udělat?

No, podle mě - něco určitě :-). Šířit povědomí, protože kdo nic neví, nic nezmění. A samozřejmě kupovat cruelty-free kosmetiku. Seznam netestujících značek dostupných v ČR nejdete například TADY.

Stojí to za zamyšlení. Vlastně - stojí to za mnohem víc. Každý má možnost volby. Nikdo není do ničeho nucen a může něco změnit. 

Protože oni nám nic neudělali...

Mějte se krásně... a dobrou noc.