8.11.14

Busy, stressed but still sooo happy!

Zdravím :-)
Hlásím se zas po delší době a jsem ráda, že vůbec. Mám teď dny nabitější víc než kdy předtím. Poslední dobou pořád někde lítám, něco zařizuju, s někým se dohaduju, učím se, k tomu si vždycky odskočím do školy na nějaký ten test... Kdybych neměla tu svou úžasnou rodinku, asi bych se z toho už dávno zbláznila. Rodinkou myslím pejska a přítele, s nimi je mi nejlépe. ❤

Jelikož je pejsek teprve čerstvý přírůstek, stále od někoho slýcháme, jací jsme blázni, že jsme si ho pořídili, že je to úvazek na X let a podobné řeči a domluvy. A? Přeci vím, že když jsme si přivedli domů štěňátko, že to není na 1 semestr, ale že s ním budeme žít hoodně dlouhou (doufám že co nejdelší!!) dobu. Že se o něho musíme starat ( - kdyby tak ten, co to říká, viděl, jak MOC dobře je o něho postaráno a kolik u nás dostává lásky). :-) Je to prostě miláček, na kterého nedáme dopustit. A chytrolíni s ještě chytřejšími řečmi ať se jdou bodnout, moc dobře víme, do čeho jsme šli a nikdy bychom toho nelitovali. A že jsme mladí? - Jsem si jistá, že se mu věnujeme víc a máme na něho mnohem víc času, než by měla většina těch starých. 

Momentálně jsem v Praze jen s tím naším malým milým chlupáčkem, druhá láska přijede až zítra, takže tu válčíme spolu sami. :-) (Teď teda zrovna nee, malej válečník si natáhl šunky na naší posteli a nevypadá, že by se měl v brzské době vzbudit. :-) )

Jinak co se týče 'my fit mind' - v tuto chvíli moc fit nejsem, co vám budu lhát.. Nějak jsem na ten zdravý životní styl začala prdět. Ale už přišel i ten zlomový okamžik, kdy jsem si řekla tak to by stačilo a snažím se o znovuzavedení zdravého stravování. Pohyb také budee, už pokukuju po místní posilovně (světe div se!), máme nějakou na koleji - viděla jsem dovnitř zatím jen oknem :-D asi nebude nijak světová, to je jasný, ale měl by tu být běhací pás a nějaký cyklo trenažer, což mi bude bohatě stačit. Takže vlastně ani nebudu říkat, že chodím do posilovny ale na nějaké to kardio, které právě teď mé tělo potřebuje jako sůl. I přítel by se přidal, z toho mám ooobrovskoooou radost! :-) A taky bych moc ráda začala chodit se psím miláčkem na cvičák, máme jeden kousek od koleje, tak tam co nejdřív zajdu a poptám se :-) Dřív jsem dělala agility s naším rodinným pejskem, ale pak nějak (asi sám od sebe?!!!) ztloustnul a s běháním/skákáním byl konec, aby si neoddělal klouby :-( Ale našeho Maxíka si hezky pohlídáme a nedovolíme nikomu, aby ho vykrmoval, tak. :-) Doufám, že nám to s tím cvičákem vyjde, jsem na to hrozně natěšená :-)) (pro rejpaly, že to není žádná bordera ale bišon, viděla jsem na vlastní oči šikovnou bišonku vyhrát závody, takžee kuš :D).


Dnešní svačinka po cestování. 

A ještě taková aby-se-neřeklo večeře. 

Překrásná růže od Honzíka :)

"A tohle všechno uneseme, paničko?" - aneb balení s malým pomocníkem ❤
(Jeho pelíšek mi zabral polovinu kufru :-D). 

I když je tu pár věcí, na které bych ráda zapomněla a které mi poslední dobou přidělaly několik vrásek na čele, můžu říct, že jsem hrozně moc šťastná. Ve svém příteli mám úžasnou oporu.. :-) on je neodmyslitelná a nejdůležitější součást mého života. Když nejsem s ním, jako třeba dnes nebo včera, nejsem ve své kůži, jsem smutná a chybí mi. Díky němu miluju svůj život. A teď, když bydlíme po 2,5 letech spolu, je to konečně dokonalé. Každý problém, se kterým se mu svěřím, je najednou o tolik menší. Nic není těžké, když jsme na to dva. ❤ Můžu s ním být sama sebou a on mě takovou bere. A prdlajs že mě to přejde :-P

A jak se daří vám? :-)

Mějte se krásně!
Vaše Raduška


PS.: A už umíme sedni! ❤


2 komentáře: